Další výdělečná činnost zaměstnance - co je povoleno a co nikoliv?

Zákoník práce neomezuje počet současně sjednaných pracovních poměrů nebo jiných pracovněprávních vztahů ani nestanoví maximální možnou hranici rozsahu konané práce, nicméně zaměstnanci přesto nemohou konat některé práce bez předchozího písemného souhlasu svého dosavadního zaměstnavatele.

Podle ustanovení § 304 ZP mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu konat jinou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím souhlasem.

Účelem tohoto ustanovení není zákaz další výdělečné činnosti obecně, ale omezení pro zaměstnance, aby zaměstnavateli konkurovali či zneužívali poznatky nebo informace, které získávají ve svém zaměstnání. Ustanovení má také širší dosah v tom směru, že se vztahuje na jakoukoliv výdělečnou činnost bez ohledu na to, v jakém právním vztahu je vykonávána a zda skutečně zamýšlený zisk (výdělek) přinese.

Omezení se tak vztahuje nejenom na všechny pracovněprávní vztahy, tj. další pracovní poměry či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, ale také na občanskoprávní smlouvy nebo podnikání na základě živnostenského oprávnění či výkon práce v obchodních společnostech. Výdělečnou činností je i členství ve statutárních orgánech obchodních společností nebo jiných právnických osob. Výdělečná činnost je spojena s aktivní činností, výdělečnou činností, proto není držení akcií nebo majetkový vklad ve společnosti s ručením omezeným, pokud není současně spojen s výkonem práce. Ten už výdělečnou činností je.

Podstatné je, že výkon jiné výdělečné činnosti je podmíněn předchozím souhlasem dosavadního zaměstnavatele pouze v případě, že je shodný předmět činnosti obou zaměstnavatelů v případě pracovněprávních vztahů, nebo v případě podnikání, že zaměstnanec podniká ve stejném předmětu činnosti jako jeho zaměstnavatel a jejich živnostenská oprávnění jsou shodná. Rozhodující není…