Škoda vzniklá zaměstnanci ztrátou odložených věcí

Ztráta osobních věcí v práci je nepříjemná pro zaměstnance, může být ale také nákladná pro zaměstnavatele. Prozkoumejme podrobněji práva a povinnosti obou smluvních stran, které zákoník práce upravuje v § 268.

Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu na odložených věcech je zabezpečována zvýšenou ochranou věcí zaměstnance, které si u svého zaměstnavatele odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec musí vznik škody prokázat. Prokáže-li ji, pak je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, i když ji nezpůsobil, a i tehdy, když vznikla z objektivních příčin a zaměstnavatel přitom neporušil žádné právní povinnosti. Není ani rozhodující, zda škodu způsobil jiný zaměstnanec odpovědného zaměstnavatele nebo dokonce jiná osoba. Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu jednostranným prohlášením, že neodpovídá za ztrátu nebo poškození věcí odložených například na určeném místě nebo za obsah kapes v šatstvu.

Dalším předpokladem povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu je, že zaměstnanec věc odložil na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Je především věcí zaměstnavatele, aby určil, kam mají zaměstnanci věci odkládat. Může jít například o šatny, jiná místa určená k odkládání oděvů, skříňky a podobně. O těchto místech by měl být zaměstnanec také informován. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu za ty odložené…