I v pracovněprávních vztazích lze sjednat smlouvu o smlouvě budoucí. Zákoník práce ji však neupravuje, proto se při jejím sjednání postupuje podle občanského zákoníku.
Smlouva o smlouvě budoucí je klasickou občanskoprávní smlouvou, kterou si smluvní strany sjednají, že konkrétní smlouvu uzavřou až v budoucnu, pokud budou splněny podmínky, které si touto smlouvou o smlouvě budoucí sjednávají, pokud oprávněná osoba k jejímu uzavření vyzve. Smlouva o smlouvě budoucí zavazuje alespoň jednu ze stran uzavřít na výzvu a v ujednané době s druhou stranou budoucí smlouvu. Poruší-li zavázaná strana tuto sjednanou povinnost, vzniká oprávněné smluvní straně právo domáhat se soudního založení práv a povinností mezi stranami určením obsahu budoucí smlouvy.
Sjednat smlouvu o smlouvě budoucí má význam např. tehdy, kdy (budoucí) zaměstnavatel má zájem na konkrétním (budoucím) zaměstnanci a chce mu dát jistotu v tom, že pokud jej zaměstnanec vyzve k uzavření pracovní smlouvy, bude mít zaměstnavatel povinnost pracovní smlouvu uzavřít. Zaměstnanec tak může např. ukončit svůj dosud existující pracovní poměr. Pracovní smlouvu je sice možné sjednat i dlouho dopředu, protože lhůta mezi dnem podpisu pracovní smlouvy a sjednaným dnem nástupu do práce zákoníkem práce stanovena není, jako den nástupu může být proto dohodnuto jakékoliv datum. Sjednání pracovní smlouvy dlouho dopředu má však svá úskalí např. v tom, že i když zaměstnanec do práce nenastoupí, pracovní poměr sjednaným dnem vzniká a zaměstnavatel musí od pracovní smlouvy odstoupit. Pokud není dohodnuto odstoupení od pracovní smlouvy před dohodnutým dnem nástupu do práce, musí zaměstnavatel vyčkat, zda zaměstnanec do práce nenastoupí, a teprve poté může podle § 34 odst. 3 ZP od pracovní smlouvy odstoupit (nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit).
Smlouvou o smlouvě budoucí se může těmto situacím předejít, protože ke sjednání pracovní smlouvy na základě výzvy oprávněné strany dochází zpravidla již v době, kdy obě strany vědí, že pracovní smlouvu chtějí skutečně uzavřít.
Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Zavázány smlouvou o smlouvě budoucí mohou být obě smluvní strany,…
