S účinností od 1. 1. 2024 dochází ke změnám v oblasti úhrady poskytnuté náhrady mzdy (platu) při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež.
Přijetím zákona č. 321/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 mj. ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v němž § 203a upravuje nově komplexně otázky pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež včetně podmínek, za kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, její výše a nároku zaměstnavatele na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu s odkazem na jiný právní předpis, konkrétně zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je se shodně určenou účinností upraven postup okresních správ sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), jako organizačních složek územních správ sociálního zabezpečení, při úhradě náhrady mzdy nebo platu podle § 203a zákoníku práce. Vodítka pro vymezení obsahové a věcné náplně některých pojmů, které právní úprava používá, je možno nalézt i ve zdůvodnění poslaneckého návrhu, prostřednictvím kterého byly uvedené změny navrženy. Další text tedy z tohoto zdůvodnění rovněž vychází.
Nadále dle znění zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2024 přísluší zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
- Pojmy tábor a sportovní soustředění právní úprava nedefinuje. Zahrnují v sobě časově ohraničenou akci pro děti a mládež, bez ohledu na dobu trvání a počet účastníků akce, bez ohledu na to, zda jde o akci pobytovou či nikoli. Oba pojmy je potřeba vykládat způsobem, jak jsou všeobecně vnímány.
- Úhrada náhrady mzdy nebo platu se týká pouze zaměstnanců v pracovním poměru, neboť dle § 77 odst. 3 zákoníku práce nepřísluší zaměstnancům vykonávajícím práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v případě překážek v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu náhrada odměny z dohody.
- Podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, přísluší státnímu zaměstnanci za dobu překážky ve službě plat, pokud jde o překážku, která se řídí ustanovením § 203 odst. 2 a § 203a zákoníku práce a je podle tohoto pracovněprávního předpisu placená.
Podmínkou pro poskytnutí takového volna nadále je, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží (splnění podmínky se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež). V praxi splnění této podmínky zaměstnanec svému zaměstnavateli zpravidla doloží potvrzením od příslušného subjektu (nebo subjektů), pro který práci s dětmi a mládeží soustavně a bezplatně vykonával. Tento subjekt nemusí být totožný s pořadatelem tábora či sportovního soustředění, na které je zaměstnanec uvolňován.
- Právní úprava definuje pojem děti a mládež tím způsobem, že za ně je třeba považovat fyzické osoby mladší než 26 let.
- Za soustavnou je třeba považovat takovou práci s dětmi a mládeží, pro kterou je typické, že vymezené aktivity jsou realizovány opakovaně podle předem daného harmonogramu práce, z něhož plyne konání akcí (oddílových schůzek, sportovních tréninků, výprav, zájmových kroužků apod.) alespoň dvakrát za měsíc. Práce s dětmi a mládeží není soustavná, je-li vykonávaná nahodile, jednorázově či příležitostně (za soustavnou práci s dětmi a mládeží proto nelze považovat pouhou každoroční činnost na dětském táboře či obdobné akci). Porušením soustavnosti však není dočasné přerušení aktivit např. po dobu školních prázdnin, z důvodu nemoci či např. v důsledku protiepidemických opatření.
- Podmínka bezplatnosti práce s dětmi nejméně po dobu 1 roku před uvolněním neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, vykonávat bezplatně. Pořadatel tábora nebo sportovního soustředění může sjednat s uvolněným zaměstnancem základní pracovněprávní vztah (nejčastěji pravděpodobně dohodu o provedení práce) a poskytovat za vykonanou práci mzdu či odměnu.
Nově je určen způsob stanovení tzv. ročního limitu pro poskytování náhrady mzdy nebo platu, tj. doby, za niž může v kalendářním roce zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu. Náhrada přísluší za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby a poskytuje se od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Dojde-li ke změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku, pak se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.
- Jako příklad lze uvést – zaměstnanec se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin čerpá pracovní volno v rozsahu 16 hodin (jede na 2 dny na sportovní soustředění) a přísluší mu proto náhrada mzdy za 16 hodin. Tím vyčerpal 40 % aktuálního ročního limitu (16 hodin ze 40 hodin). Následně u zaměstnance dojde ke změně stanovené týdenní pracovní doby, změní se na 20 hodin týdně. Při dalším čerpání pracovního volna po této změně mu bude v daném kalendářním roce příslušet náhrada mzdy za 60 % „nového“ ročního limitu (délky nové, kratší týdenní pracovní doby), tj. za 12 hodin (60 % z 20 hodin).
- Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu i nad rámec ročního limitu, tj. nad rámec jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (tj. za více hodin), pak je toto ve prospěch zaměstnance přípustné, nicméně OSSZ nemůže náhradu mzdy nebo platu poskytnutou nad rámec daného limitu následně uhradit.
Při určení výše náhrady mzdy nebo platu platí, že náhrada přísluší ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši uvedeného podílu průměrné mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociální věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů, při tom tuto částku zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru. Pro rok 2024 činí výše jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy částku 243,90 Kč, tj. při stanovené čtyřicetihodinové týdenní pracovní době by náhrada mzdy (platu) v roce 2024 mohla činit nejvýše 9 756 Kč.
Pokud průměrný hodinový výdělek překročí uvedený limit, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za daný počet hodin ve výši uvedeného hodinového limitu. Pokud by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu přesahující za jednu hodinu uvedený limit (např. ve výši průměrného hodinového výdělku), je to přípustné, avšak zaměstnavatel nemá nárok na úhradu nadlimitní výše náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu.
Za dobu čerpání pracovního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, pokud byl zaměstnanec činný na akci, kterou pořádala právnická osoba, která je jednak zapsána ve veřejném rejstříku právnických nebo fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti. Není tedy jako dosud postačující, aby práce s dětmi a mládeží byla zahrnuta v její hlavní činnosti, ale nově musí tvořit podstatnou část její hlavní činnosti.
Uvedené skutečnosti je zaměstnanec povinen svému zaměstnavateli prokázat. V případě, že tak neučiní, neměl by nárok na náhradu mzdy nebo platu. Z pohledu zaměstnavatele je přitom dané rozhodné nejen pro to, aby mohl náhradu poskytnout, ale také aby mohl prokázat a doložit nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu příslušné OSSZ.
- Za veřejný rejstřík je přitom možno pro účely nároku na náhradu mzdy nebo platu považovat jak veřejné rejstříky upravené zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (tedy např. spolkový rejstřík, obchodní rejstřík), ale i kterýkoliv veřejný rejstřík, do něhož se zapisují právnické osoby. Podmínka zápisu ve veřejném rejstříku nejméně po dobu 5 let před konáním akce je přitom splněna i prostřednictvím doby, po kterou byl v rejstříku zapsán právní předchůdce pořadatelské právnické osoby.
- V případě, že je pořadatelem tábora nebo sportovního soustředění fyzická osoba, přísluší zaměstnanci pracovní volno, avšak nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, a to i přesto, že tato fyzická osoba může být zapsána ve veřejném rejstříku.
- Práci s dětmi a mládeží je třeba s ohledem na obecné chápání tohoto spojení pojímat tak, že při ní jde o určité výchovné působení, o osobnostní a hodnotovou formaci, o rozvoj tělesné zdatnosti, o předávání užitečných dovedností a dalších činností, které v pozitivním smyslu mají vliv na formování osobnosti dítěte či mladého člověka a realizují se v jeho volném čase. Nelze tak za ni považovat naplňování povinného obsahu školního vzdělávacího programu právnické osoby vykonávající činnost školy ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
- Pojem hlavní činnost není právními předpisy blíže vymezen, nicméně pro účely zákoníku práce je za hlavní činnost třeba považovat u právnických osob, které nejsou založeny za účelem podnikání, aktivity do ní vstupující (tj. do té části činnosti právnické osoby, jejímž účelem není generování zisku). Taková aktivita by zároveň ale neměla být marginální nebo nahodilá, ale měla by tvořit pevnou součást aktivit právnické osoby. Naproti tomu u komerčních právnických osob, u kterých dělení na hlavní a vedlejší (doplňkovou) činnost ve výše uvedeném smyslu nepřichází v úvahu, by se mělo jednat o činnost v předmětu činnosti (podnikání) dané právnické osoby dominující či přinejmenším významně zastoupenou. Může tak jít o činnost, jejímž primárním či výhradním adresátem jsou děti a mládež, ale i o činnost, která sice není primárně zaměřena na děti a mládež, ale při jejím uskutečňování jsou děti a mládež organizovaně zapojeny (např. ochrana přírody).
- Splnění podmínky „práce s dětmi a mládeží představuje podstatnou část hlavní činnosti právnické osoby“ lze modelovat na příkladu spolků, kdy vymezení hlavní činnosti zpravidla zahrnuje širší a obecněji charakterizovanou paletu jeho aktivit spočívajících v uspokojování, ochraně a naplňování zájmů, pro něž k založení spolku došlo, jako je např. podpora a rozvoj kultury a společenského života, realizace sportovních a volnočasových aktivit, péče o volný čas dětí a mládeže, pořádání zájmových kroužků atd., přičemž v rámci naplňování hlavní činnosti musí být podstatně zastoupena právě práce s dětmi a mládeží, tj. spolková činnost ji musí z podstatné části představovat a vedle toho tato činnost musí naplňovat i obsah pojmu práce s dětmi a mládeží ve smyslu dříve uvedeného.
- Zákoník práce již obsahuje pouze odkaz na zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje postup OSSZ pro účely nároku zaměstnavatele na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu. Nadále v něm zůstává obsaženo pravidlo, že ze státního rozpočtu nemůže být uhrazena náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený…
