Následující řádky shrnují přijatá legislativní opatření na podporu zaměstnavatelů a přinášejí informace o zásadní změně ve způsobu podání Přehledu o výši pojistného.
Přehled o výši pojistného od 1. 7. 2020
Počínaje přehledem za kalendářní měsíc červen 2020, který zaměstnavatelé mají povinnost předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) ve lhůtě od 1. do 20. července 2020, lze toto podání učinit pouze v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu nebo do datové schránky určených orgánem sociálního zabezpečení ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení – tj. jako datovou větu výhradně ve formátu XML (PVPOJ). Nesplňuje-li podání tyto podmínky, nepřihlíží se k němu.
Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů přehled předložit uvedeným způsobem (v elektronické podobě), může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopisu zasláním na adresu určenou OSSZ nebo předáním tohoto tiskopisu příslušné OSSZ. Přitom je povinen uvést důvod takového postupu. Tyto technické důvody se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, obdobně.
Některé speciální (mzdové, účetní, personální) programy obsahují funkce i formuláře pro odesílání přehledu pomocí služby e-Podání ČSSZ. O vlastnostech Vámi používaného programu se informujte u příslušného dodavatele/výrobce. Pro vyplnění a odeslání přehledu lze využít také interaktivní formulář na ePortálu ČSSZ (pokud speciální program nevyužíváte nebo tuto funkcionalitu Váš program nenabízí). Využití ePortálu ČSSZ je zcela zdarma a je možné jej využít buď s datovou schránkou nebo prostřednictvím prostředků Národní identitní autority. Bližší informace o způsobech elektronického podání jsou dostupné na internetových stránkách ČSSZ.
Zároveň připomínáme, že s účinností od 1. 6. 2020 došlo k trvalému uzavření pokladen jednotlivých OSSZ. Placení pojistného, penále, přirážky k pojistnému, pokut a dluhu v oblasti nemocenského pojištění je od tohoto data možné provádět pouze bezhotovostně na příslušný účet příslušné OSSZ vedený u poskytovatele platebních služeb. Bankovní spojení jednotlivých OSSZ zveřejněno na webových stránkách ČSSZ.
Cílem výše uvedených změn je zjednodušení administrativních postupů souvisejících s placením pojistného a předkládáním přehledů. Přijatá opatření na podporu zaměstnavatelů v oblasti pojistného by jinak nebylo možné realizovat způsobem, který co nejméně administrativně zatěžuje OSSZ, tak samotné zaměstnavatele (o odklad placení pojistného nemusí zaměstnavatel žádat, prominutí pojistného uplatní jednoduše na přehledu za daný kalendářní měsíc). Věříme, že tyto systémové změny pomohou i Vám zjednodušit administrativní činnosti spojené s předkládáním přehledu a placením
pojistného.
Dále si dovolujeme stručně shrnout přijatá legislativní opatření na podporu zaměstnavatelů, o kterých se již výše zmiňujeme.
Odložení placení pojistného za zaměstnavatele
Podle zákona č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, mohou zaměstnavatelé za kalendářní měsíce květen, červen a červenec 2020 odložit platby pojistného, které jsou povinni platit z vyměřovacího základu zaměstnavatele (24,8 %). Pokud zaměstnavatel dluh vzniklý odložením zaplatí do 20. října 2020, sníží se penále stanovené z tohoto dluhu o 80 %. V případě, že se zaměstnavatel rozhodne využít možnost odložení platby pojistného za zaměstnavatele, nemusí tuto skutečnost OSSZ oznamovat. Dluh na pojistném a penále vzniklý odložením platby pojistného za uvedených podmínek se nepovažuje za dluh na pojistném a penále pro účely potvrzování stavu závazků zaměstnavatele (tzv. potvrzení o bezdlužnosti). Pokud snížené penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 1 000 Kč, odepíše se tato částka k tíži OSSZ a nebude zaměstnavateli předepsána k úhradě. Důležitou podmínkou pro odklad pojistného je, že zaměstnavatel za kalendářní měsíce květen, červen a červenec 2020 odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci (6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), a to ve stanovené lhůtě (tj. od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve výši uvedené v přehledu. Pokud tuto podmínku zaměstnavatel nesplní, penále nemůže být sníženo a zaměstnavatel bude povinen zaplatit je v plné výši (tj. 0,05 % za každý den prodlení). Na přehledu zaměstnavatel vykazuje standardně všechny údaje, tj. včetně pojistného za zaměstnavatele, jehož platbu se zaměstnavatel rozhodl odložit.
Snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele (prominutí pojistného)
Zákonem č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatelům umožněno snížit vyměřovací základ zaměstnavatele za kalendářní měsíce červen, červenec a srpen 2020 tím, že do něj nezahrnou vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce, u každého zaměstnance však nejvýše 1,5 násobek průměrné mzdy podle zákona o pojistném, tj. v roce 2020 nejvýše 52 253 Kč (zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru); jinými slovy část vyměřovacího základu zaměstnance převyšující částku 52 253 Kč se do vyměřovacího základu zaměstnavatele zahrne vždy. Vyměřovací základ zaměstnavatele však nelze snížit o vyměřovací základ zaměstnance, kterému byla dána výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
Nárok na prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele za daný kalendářní měsíc má zaměstnavatel, jestliže:
- počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50 (do tohoto počtu se zahrnují i zaměstnanci v pracovním poměru, kterým zaměstnání trvá, ale nepracují např. z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, tzv. neplacené dovolené apod., přičemž není rozhodná ani výše úvazku – do tohoto počtu se zahrnuje každý zaměstnanec v pracovním poměru bez ohledu na úvazek, úvazky se nijak nesčítají; naopak se v počtu nezohledňují zaměstnanci s uzavřenými dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – o pracovní činnosti a o provedení práce),
- počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců k 31. březnu 2020,
- úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,
- odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci (6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), a to ve stanovené lhůtě (tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném, a
- za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti (tzv. program Antivirus A a B).
Nárok na…
