Roční zúčtování nebo daňové přiznání? A pokud roční zúčtování, jak při něm postupovat? Na tyto otázky Vám odpoví následující řádky.
Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má zaměstnanec právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2020) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2020 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky
-
pouze od jednoho zaměstnavatele,
-
od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
-
případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2020 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy podle § 38ch zákona o daních z příjmů “).
Podmínkou ovšem je, že u všech těchto zaměstnavatelů učinil na zdaňovací období 2020 v zákonné lhůtě Prohlášení k dani anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů alespoň zpětně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února následujícího roku).
Pozor: V případech, kdy poplatník učinil Prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů alespoň zpětně, se neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních DPZ a DPS (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn., v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na dani zálohové. Pouze částka, k níž se váže dodatečné učinění Prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů, se uvede do sl. 6 Vyúčtování DPS (do měsíce, ve kterém bylo sraženo) a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody. Například:
-
odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován,
-
provádí se výlučně na žádost zaměstnance, tzn., že ten má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat,
-
daň se vypočte u zaměstnance z celoročního základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c zákona o daních z příjmů a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu,
-
provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání),
-
zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, dokonce ani neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše 1/2 minimální mzdy,
-
taktéž je možné provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u poplatníka, u kterého byla zvýšena záloha na daň/zálohy na daň podle § 38ha zákona o daních z příjmů o solidární zvýšení daně, avšak po konci roku se jeho daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a (tzn., jeho příjmy nedosahují 48násobku průměrné mzdy).
V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas neučinil u svého zaměstnavatele Prohlášení k dani, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp.
Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat v zákonné lhůtě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě do 15. 2.. V praxi se vyskytují i případy, že ve stanovené lhůtě zaměstnanec požádá u zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a až dodatečně si uvědomí, že má z určitých důvodů povinnost podat daňové přiznání. Proto tiskopis č. 25 5460 Mfin 5460 „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“, který je povinnou přílohou k daňovému přiznání (pro rok 2020 vzor č. 28), obsahuje též údaj, zda bylo či nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a s jakým výsledkem. O případný přeplatek na dani vrácený z ročního zúčtování daně si pak poplatník v rámci daňového přiznání sníží skutečně sražené zálohy na daň.
Výpočet zálohy na daň u poplatníka, jehož měsíční příjem přesáhne 4 násobek průměrné měsíční mzdy, tj. 141 764 Kč.
Sazby zálohy na daň dle § 38h odst. 2 ZDP činí pro rok 2021
15% pro část základu daně, která nepřesahuje 4…
