Podívejme se na "staronovou" úpravu izolačky a přibližme si ji na několika příkladech.
Zákonem č.518/2021 Sb. se opětovně zavádí poskytování mimořádného příspěvku, tzv. izolačky. Zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. dne 23. 12. 2021. Podmínky nároku na příspěvek, jeho výše, způsob jeho stanovení a odečet poskytnutých příspěvků od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) jsou stanoveny stejným způsobem, jako byly stanoveny zákonem č. 121/2021 Sb., který upravoval poskytování příspěvku v kalendářních měsících březen až červen 2021. Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů, a proto se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na sociální zabezpečení ani pro placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
Kdo má na karanténní příspěvek nárok?
Příspěvek přísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“, přičemž karanténa s navazující izolací se považuje za jednu sociální událost) a kterému podle zákoníku práce vznikl z důvodu nařízené karantény nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“). Nárok na příspěvek se posuzuje z každého zaměstnání samostatně (tedy i v případě více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele). Příspěvek přísluší také některým dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci (např. státní zaměstnanci) a mají v době nařízené karantény nárok na snížený plat nebo sníženou odměnu podle jiného právního předpisu (zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 128/2000 Sb., zákona č. 129/2000 Sb. a zákona č. 131/2000 Sb.).
Zaměstnanci přísluší příspěvek za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Pokud zaměstnanci byla nařízena karanténa 1. 12. 2021 a později, přísluší mu příspěvek od prvního dne trvání karantény, pokud nařízená karanténa trvala aspoň v den nabytí účinnosti zákona, tj. 23. 12. 2021. Nárok na příspěvek nemá zaměstnanec, kterému byla nařízena karanténa před 1. 12. 2021, přestože karanténa trvala i po 30. 11. 2021 – to platí i v případě nařízené izolace, která navazuje na předchozí karanténu, přestože izolace byla nařízena po 30. 11. 2021 a trvá ke dni nabytí účinnosti zákona (neboť karanténa a izolace se pro účely zákona považuje za jednu sociální událost).
Příklad č. 1
Zaměstnanci byla nařízena karanténa a následně izolace celkem na 20 dnů od 6. 12. 2021 do 25. 12. 2021. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény, tj. od 6. 12. 2021 do 19. 12. 2021. Od 15. kalendářního dne trvání (tj. od 20. 12. 2021) přísluší zaměstnanci nemocenské.
Příklad č. 2
Zaměstnanci byla nařízena karanténa a následně izolace celkem na 27 dnů od 29. 11. 2021 do 25. 12. 2021. Zaměstnanec nárok na příspěvek nemá, protože karanténa mu byla nařízena před 1. 12. 2021, a to navzdory tomu, že izolace trvá ke dni nabytí účinnosti zákona.
Ze zákona trvá nárok na příspěvek nejdéle do 28. 2. 2022.
Příklad č. 3
Zaměstnanci byla nařízena karanténa na 14 dní od 26. 2. 2022 do 11. 3. 2022. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za období od 26. do 28. 2. 2022, tj. za 3 kalendářní dny.
Jaká je výše příspěvku?
Příspěvek zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však za dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, ve výši 370 Kč. Pokud by ale součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhl 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží. Čili zaměstnanci přísluší příspěvek nejvýše v takové výši, která společně s náhradou příjmu činí 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin za celou dobu trvání karantény, resp. prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání.
Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek a určuje se z hrubé mzdy (platu, odměny) zúčtované k výplatě zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém je průměrný výdělek stanoven pro uspokojení nároků zaměstnance. V prosinci 2021 bude průměrný výdělek zjištěn za rozhodné období červenec až září 2021, v lednu 2022 bude průměrný výdělek zjištěn za rozhodné období říjen až prosinec 2021. Pokud je karanténa nařízena v prosinci 2021 a prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání končí až v lednu 2022, je potřeba částku odpovídající 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin stanovit za celou tuto dobu (za zameškané hodiny v prosinci 2021 i za zameškané hodiny v lednu 2022) – konkrétní postup je uveden níže v příkladech č. 6 a č. 7. Vypočtený příspěvek je potřeba zaokrouhlit na celé koruny směrem dolů (pokud by se zaokrouhlil směrem nahoru, součet náhrady mzdy a příspěvku by přesáhl 90 % průměrného výdělku za zameškané hodiny).
Příklad č. 4
Zaměstnanci je nařízena na 14 dní karanténa – od 10. 12. 2021 do 23. 12. 2021. Zaměstnanec má pravidelně rozvrženou pracovní dobu od pondělí do pátku, 8 hodin denně. Jeho průměrný hodinový výdělek pro 3. čtvrtletí 2021 činí 154,30 Kč. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy při nařízené karanténě za pracovní dny (tj. za dny 10., 13., 14., 15., 16., 17., 20., 21., 22. a 23. prosince 2021), tedy celkem za 10 dnů (80 zameškaných hodin) v celkové výši 6 666 Kč. Karanténní příspěvek ve výši 370 Kč za každý kalendářní den (14 dnů) by celkově činil 5 180 Kč (370 * 14). Součet náhrady mzdy (6 666 Kč) a karanténního příspěvku (5 180 Kč) činí 11 846 Kč. Částka odpovídající 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin se vypočte následujícím způsobem: 0,9 * 80 (počet zameškaných hodin) * 154,30 (průměrný hodinový výdělek) = 11 109,60 Kč. Příspěvek se sníží o rozdíl mezi oběma hodnotami (tedy o částku 736,40 Kč) a bude činit pouze 4 443,60 Kč, po zaokrouhlení 4 443 Kč (zaokrouhlit lze pouze směrem dolů).
Příklad č. 5
Stejné zadání jako v předchozím příkladu, jen průměrný hodinový výdělek činí 320,70 Kč. Náhrada mzdy za 10 pracovních dní činí 12 065 Kč, karanténní příspěvek za 14 kalendářních dní činí 5 180 Kč (370 * 14). Součet náhrady mzdy a příspěvku činí 17 245 Kč, což je méně, než 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin (23 090,40 Kč). Celková výše příspěvku tedy činí 5 180 Kč.
Příklad č. 6
Zaměstnanci je nařízena karanténa na 14 dní od 27. 12. 2021 do 9. 1. 2022. Zaměstnanec má pravidelně rozvrženou pracovní dobu od pondělí do pátku 8 hodin denně. Jeho průměrný hodinový výdělek pro 3. čtvrtletí 2021 činí 151,20 Kč a průměrný hodinový výdělek pro 4. čtvrtletí 2021 činí 140,50 Kč.
Vždy je potřeba posuzovat celkovou výši příspěvku za celou dobu karantény (izolace), resp. za prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání, tzn. tedy v daném případě za prosincové i lednové dny karantény, ve vztahu k celkové částce 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin za stejné období. To znamená, že zaměstnavatel bude v těchto případech postupovat následovně. Za měsíc prosinec 2021 zaměstnanci přísluší náhrada mzdy za 5 pracovních dnů (celkem 3 266 Kč) a karanténní příspěvek za 5 kalendářních dnů (5 * 370 = 1 850 Kč). Součet náhrady mzdy a příspěvku (5 116 Kč) nepřesahuje 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin (5 443,20 Kč), příspěvek za prosinec 2021 tedy činí 1 850 Kč. Tento příspěvek bude zaměstnanci zúčtován do prosince 2021 „zálohově“, celková výše příspěvku za celou dobu karantény může být zjištěna až společně s příspěvkem za leden 2022.
Za měsíc leden 2022 bude zaměstnanci zúčtována zbývající část příspěvku. Zaměstnavatel stanoví náhradu mzdy, která v lednu 2022 zaměstnanci přísluší za 5 pracovních dní (celkem 3 035 Kč), a 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin (5 058 Kč). Částku 90 % průměrného výdělku za prosinec 2021 (5 443,20 Kč) a částku 90 % průměrného výdělku za leden 2022 (5 058 Kč) sečte a celková částka 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin…
