Podmínky platformové práce

Téměř nikdo z pracovníků, kteří pracují pro české digitální platformy, nemá zaměstnaneckou smlouvu.

Pracují obvykle jako podnikatelé či na dohodu. Ukázala to analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), která se zaměřila na 95 českých platforem. Poukazuje na možný švarcsystém i rizika takzvané prekarizace, tedy nejisté práce bez zaměstnanecké ochrany. Výzkumný tým doporučuje důslednější kontroly inspekcí práce, certifikování platforem, zapojení odborů do ochrany platformových pracovníků i úpravu zákonů.

"Z analýzy 95 českých digitálních pracovních platforem vyplývá, že téměř 100 procent pracovníků, kteří pracují pro české digitální pracovní platformy, je sebezaměstnaných. Toto uspořádání vztahů mezi digitálními pracovními platformami a jejich pracovníky nutně přináší otázku, zda a do jaké míry je v tomto typu podnikání běžný švarcsystém," uvedly ve zprávě o výzkumu jeho autorky.

Platformy se dělí do dvou skupin. První dodávají produkt jen on-line. Patří sem služby nezávislých expertů, konzultace zdravotního stavu, mikroúkony jako třeba doplňování klíčových slov a soutěžní platformy, kde zaplaceno dostane jen ten, jehož nabídku si zákazník zvolil. Druhá skupina s lokálním plněním zahrnuje doručovací a taxi služby, zprostředkování řemeslníků, domácí práce a zajištění profesionálů pro příležitostné akce, tedy třeba kuchařů či hostesek. Podle zahraničních studií je potřeba věnovat pozornost platformám s mikroúkony, soutěžním a doručovacím.

Podle zprávy jsou v Česku nejkontroverznější doručovací platformy a práce kurýrů má znaky běžného zaměstnání. "Lze vážně uvažovat o tom, že se jedná o závislou práci konanou mimo pracovní poměr, tudíž nelegální," uvádí zpráva. Dodává, že švarcsystém je ale rozšířený v celém doručovacím sektoru, nejen u digitálních služeb.