Zákoník práce upravuje v § 49 dvoustranný způsob skončení pracovního poměru - dohodu. Návrh tedy může podat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec.
K jejímu uzavření dochází tehdy, když smluvní strany pracovního poměru ujednaly její obsah, resp. kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Shoda na obsahu dohody o rozvázání pracovního poměru znamená, že jedna strana pracovního poměru přijala návrh jeho druhé strany. Rozhodně neplatí, že mlčení druhé strany lze automaticky považovat za souhlas. Pokud by nebylo ani z okolností možné dovozovat, že druhá strana souhlasí, dohoda uzavřena nebyla.
Návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou může podat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Není přitom v rozporu s pracovněprávními předpisy, pokud zaměstnavatel předloží zaměstnanci návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou a doprovodí jej komentářem, že v případě neuzavření dohody jsou podle jeho názoru dány důvody, pro které by mohl pracovní poměr se zaměstnancem okamžitě zrušit.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být uzavřena písemně. Nedodržení této formy může mít za následek neplatnost tohoto právního jednání. Jak ale vyplývá z ustanovení § 582 odst. 1 občanského zákoníku, vadu formy mohou smluvní strany dodatečně zhojit (vyhotovit ji v písemné podobě později).
Zákoník práce nestanoví jako podmínku, aby byl v dohodě uveden důvod, pro který ji zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavírají. Uvedení takového důvodu má ale svůj význam, a to především ve třech následujících situacích:
Pokud by důvodem…