Jako jedno z opatření k řešení důsledků další vlny onemocnění COVID-19 probíhající na podzim 2020 byl přijat zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl jednak dočasné úpravy týkající se ošetřovného jako dávky nemocenského pojištění (jedná se o tzv. "krizové" ošetřovné; vychází se přitom z úprav, které platily na jaře 2020 podle zákona č. 133/2020 Sb., avšak s určitými modifikacemi), jednak změny v zákoně o nemocenském pojištění, které jsou trvalé. Zákon č. 438/2020 Sb. nabyl účinnosti v části týkající se krizového ošetřovného dnem 30. října 2020 a v části upravující změny zákona o nemocenském pojištění dnem 1. listopadu 2020.
POSKYTOVÁNÍ "KRIZOVÉHO" OŠETŘOVNÉHO
Vymezení mimořádných opatření při epidemii
Úpravy podle zákona č. 438/2020 Sb. rozšiřující nároky týkající se ošetřovného jsou vázány na mimořádná opatření při epidemii, neboť nároky podle tohoto zákona vznikají a trvají jen v době platnosti mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2021. Za mimořádné opaření při epidemii se považují:
-
krizová opatření podle krizového zákona a mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud se týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách a zařízeních nebo jejich částech v důsledku onemocnění COVID-19,
-
opatření podle školského zákona nebo prováděcího předpisu k tomuto zákonu, kterým došlo k uzavření škol a zařízení nebo jejich částí v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19,
-
nařízení karantény dítěti nebo osobě umístěné v zařízení pro péči o osoby závislé na pomoci jiné osoby (k těmto osobám viz vymezení dále) v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19.
Rozšíření okruhu oprávněných osob
Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče:
-
o nezaopatřené dítě (nezaopatřenost se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění; nezaopatřenost vždy končí 26. rokem věku), které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii,
-
o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení určeném pro osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii.
Podmínkou přitom je, že toto nezaopatřené dítě nebo osoba ve věku nad 10 let žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti, pokud nejde o péči poskytovanou rodičem.
Nárok na ošetřovné mají po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii dále zaměstnanci činí na základě dohody o pracovní činnosti (a to i v případě výkonu zaměstnání malého rozsahu) a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce. Podmínkou vzniku nároku na ošetřovné u těchto zaměstnanců je, že potřeba péče vznikla v kalendářním měsíci, v němž jsou tito zaměstnanci účastni nemocenského pojištění. V případě zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu, vzniká nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče (například nárok na ošetřovné vznikne zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce, který začal pečovat o dítě v listopadu 2020 a v tomto měsíci nebyl účasten nemocenského pojištění, pokud byl účasten nemocenského pojištění v měsících srpen až říjen 2020).
Prodloužení podpůrčí doby
Podpůrčí doba podle zákona o nemocenském pojištění (tj. 9 kalendářních dnů nebo v případě osamělosti zaměstnance 16 kalendářních dnů) se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření školy nebo zařízení (jejich části) z důvodu mimořádného opatření, a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény dítěti nebo osobě, pokud při péči o ni vzniká nárok na ošetřovné podle zákona č. 438/2020 Sb.
V rámci této prodloužené podpůrčí doby je možné vystřídání v péči i vícekrát (vystřídání však není možné v jednom kalendářním dnu), tj., neplatí zde omezení podle zákona o nemocenském pojištění, že vystřídání je možné jen jednou; platí však nadále, že vystřídat se mohou jen dva oprávnění.
Podle přechodného ustanovení se podpůrčí doba takto prodlužuje i v případě, že podpůrčí doba stanovená podle zákona o nemocenském pojištění již uplynula přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 438/2020 Sb.
Výše ošetřovného
Výše ošetřovného za kalendářní den činí po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii 70 % denního vyměřovacího základu. Tato úprava výše ošetřovného platí obecně.
Po dobu platnosti mimořádného opatření nově platí stanovená minimální výše ošetřovného u zaměstnanců v pracovním nebo služebním poměru. Ošetřovné náležející těmto zaměstnancům činí nejméně 400 Kč za kalendářní den. Tato výše platí pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobou; v případě sjednání kratší pracovní nebo služební doby se tato částka úměrně upravuje prostřednictvím tzv. koeficientu zkrácení pracovní doby; způsob stanovení tohoto koeficientu je upraven v § 7 odst. 1 zákona č. 438/2020 Sb. (v § 7 odst. 2 tohoto zákona je pak upraven postup v případě, že nárok na ošetřovné uplatňuje zaměstnanec z více zaměstnání, přičemž v žádném z těchto zaměstnání pracovní nebo služební doba neodpovídá stanovené týdenní nebo služební době). Tato úprava o minimální výši ošetřovného však platí jen v případě ošetřovného, na které vznikl nárok při péči o dítě nebo jinou stanovenou osobu z důvodu vyhlášení mimořádného opatření při epidemii (nejdříve však ode dne 14. října 2020). Tato minimální výše se nevztahuje na zaměstnance činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Poskytování ošetřovného
Vznikl-li nárok na ošetřovné podle zákona č. 438/2020 Sb., zaniká nárok na toto ošetřovné vždy skončením zaměstnání (to…
