Novela o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidly by měla podle plánu začít platit nejspíš od března.
Sněmovna bude jednat o připravovaném kurzarbeitu. Novela o zaměstnanosti s kurzarbeitovými pravidly by měla podle plánu začít platit nejspíš od března. Shoda na podobě zkrácené práce s příspěvkem na mzdu od státu zatím nebyla. Poslanci navrhují desítky úprav, které se týkají výše a délky vyplácení státní podpory, odvodů či nastavení automatického zavedení. Aby se mohl nový kurzarbeit začít v Česku za necelých sedm týdnů využívat, musí zákon projednat i Senát a podepsat prezident.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení už loni od listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Termín se odsunul nejdřív na leden a pak na březen. Do konce února se totiž prodloužil dočasný program Antivirus. Příspěvky na mzdy firmy, na které dopadla epidemie, dostávají za období od loňského března. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se může tato podpora podle pravidel EU poskytovat nejvýš rok, takže Antivirus se už nedá prodlužovat.
První kolo jednání o vládní novele, kterou kritizovali odboráři i zaměstnavatelé, se ve Sněmovně konalo 7. října. Poslanci odmítli schválit zákon bez podrobnějšího projednání rovnou. Od té doby předložili pět desítek návrhů s řadou úprav. Ucelený návrh změn připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák.
Podle Maláčové je na této nové verzi z jejího resortu shoda odborů i zaměstnavatelů. Uvedla, že by se norma mohla projednávat tento týden ve středu. Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila,…