Následující řádky nabízí odpovědi na otázky, které si možná kladete i Vy.
Dotaz č. 1 - Práce z domova v době karantény
Je možné v karanténě pracovat z domova?
Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (zpravidla „z domova“), obdobně se může dohodnout i při ošetřování dítěte.
V takovém případě platí, že náleží-li zaměstnanci za vykonanou práci mzda nebo plat, nenáleží mu za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce, popřípadě od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenského.
Takovou situaci výslovně upravuje § 16 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který stanoví, že „Pojištěnec (zaměstnanec) nemá nárok na výplatu nemocenského za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tato dávka náleží, práci.“ Opatření stanovená při karanténě musí být zaměstnancem striktně dodržena a výkon práce formou homeworkingu přichází v úvahu, jen souhlasí-li s tím obě strany pracovního poměru.
Dotaz č. 2 - Zaměstnanec nevykonává práci, protože došlo k uzavření pracoviště
Jaké nároky má zaměstnanec v případě, že jeho pracoviště je uzavřeno na základě vládního rozhodnutí?
Na základě usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 199 o přijetí krizového opatření se mj. zakazuje přítomnost veřejnosti v čase mezi 20:00 hod. a 6:00 hod. v provozovnách stravovacích služeb a dále pak v provozovnách poskytovatelů některých služeb bez konkrétního časového omezení (posiloven, umělých i přírodních koupališť, solárií, saun, wellness služeb, hudebních a společenských klubů, zábavních zařízení, veřejných knihoven a galerií).
Překážka v práci na straně zaměstnavatele
Dojde-li k uzavření pracoviště nebo omezení jeho provozu na určitý čas ve vazbě na výše zmíněné usnesení, v důsledku čehož zaměstnavatel zaměstnanci nebude přidělovat práci, jedná se o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, po dobu jejíhož trvání zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku.
Možnosti pokračujícího výkonu práce
Je třeba upozornit, že usnesení vlády automaticky nevede k uzavření provozovny výše uvedených služeb, ale k uzavření přístupu veřejnosti do provozovny samé, což znamená, že v některých případech bude výkon práce nadále možný, případně se zaměstnavatel se zaměstnancem může dohodnout na změně sjednaného druhu práce (na dobu určitou), změně rozvrhu pracovní doby apod.
Dotaz č. 3 – Žádost o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce v době karantény
Jak mohu podat žádost o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce pokud jsem v karanténě?
Lidé, kteří jsou v nařízené karanténě, izolaci či se na ně vztahuje karanténní opatření a chtějí požádat Úřad práce ČR o zprostředkování vhodného zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, nemusí na Úřad práce ČR osobně. Žádosti mohou podat i jinou formou – písemně (např. poštou), přes datovou schránku nebo elektronickým způsobem, přičemž pokud takové podání není opatřeno kvalifikovaným elektronickým podpisem, je potřeba žádost do 5 dnů potvrdit. Tedy doplnit písemně s podpisem žadatele prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb či doručením potvrzení na podatelnu příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR.
Dotaz č. 4 - Nařízená karanténa je důvod bránící plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání
Na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v nařízené karanténě, izolaci či se na ně vztahuje karanténní opatření a nemohou plnit své povinnosti vůči Úřadu práce ČR, nahlíží úřad stejně jako na ty, kteří jsou nemocní či po úrazu. V praxi to znamená, že tito klienti musí doložit „Potvrzení o dočasné neschopnosti…
