Když je v práci horko

Extrémní teploty   narušují schopnost těla regulovat vnitřní teplotu.

Úpal bez poskytnuté první pomoci může podle odborníků vést až k úmrtí. Práce v horkém počasí bez opatření zmírňujících jeho dopady může vyvolat otoky, křeče či mdloby, zvyšuje i riziko úrazů. Vyplývá to z dokumentu Horko při práci - pokyny pro pracoviště vydaného Evropskou agenturou pro bezpečnost a zdraví při práci, který na sociální síti X, dříve twitter, zveřejnila Hygienická služba ČR. V horku vzniká takzvaný tepelný stres, tedy stav, kdy se tělo musí příliš namáhat, aby se ochladilo, nebo se začne přehřívat.

"Extrémní horka mohou způsobit závažné zdravotní potíže, jako je vyčerpání z horka, úpal a další problémy související s tepelným stresem. Déle trvající vyšší teploty mohou rovněž zvýšit riziko zranění v důsledku únavy, nedostatečné koncentrace, špatného rozhodování a podobně," píše se v dokumentu.

Pokud tělo už samo nemůže regulovat svou teplotu, vznikne úpal. "Při úpalu může tělesná teplota během deseti až 15 minut vzrůst na 40 stupňů Celsia i více. Úpal vyžaduje okamžitou první pomoc a lékařské ošetření. Pokud pacientovi není poskytnuta urgentní péče, může úpal přivodit trvalé postižení či dokonce úmrtí," uvádí. Příznakem je zmatenost, nezřetelná řeč, iracionální chování nebo úplná či částečná ztráta vědomí. První pomocí je chlazení studenou vodou, mokrým obkladem nebo ledovou lázní. Není vhodné podávat tekutiny.

Kromě úpalu si mohou lidé při práci v horku přivodit také vyčerpání, mdloby, křeče, vyrážku, otoky nebo poranění svalů, takzvanou rhabdomyolýzu. Na pracovištích by dopadům stoupajících teplot mělo bránit používání stínění, izolování horkých povrchů či strojů, snížení vlhkosti, která brání pocení, měření teploty, zajištění…