Sněmovna dostala ucelený návrh změn pravidel kurzarbeitu, který připravilo ministerstvo práce.
Počítá s příspěvkem od státu při výpadku práce ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Firmy, které by vyplácely dividendy, by podporu nezískaly.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda plánovala opatření původně od listopadu, nedokázala se na něm ale dlouho shodnout. Prodloužila proto program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku a kurzarbeit měl navázat od ledna. Výsledný vládní model kritizují zaměstnavatelé i odbory. Poslanci k němu navrhli desítky úprav.
Podle vládní novely o zaměstnanosti by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky. Návrh doplňuje, že by kabinet stanovil také to, odkdy a jak dlouho mohou firmy kurzarbeit mít a s jakým výpadkem pracovní doby týdně.
Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu, v té době by mohl chodit do kurzů od úřadu práce. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. Za neodpracované hodiny by měli lidé dostávat 70…