Novela zákoníku práce v § 77a upravuje informační povinnost zaměstnavatele při vzniku a změně právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti.
Rozsah informační povinnosti zaměstnavatele je obdobný § 37 odst. 1 ZP, zaměstnanec však nadto musí být informován i o předpokládaném rozsahu pracovní doby připadající na den, popřípadě týden. Právě v tom spočívá zajištění rámcové předvídatelnosti zaměstnance ohledně výkonu práce podle potřeb zaměstnavatele. Tato povinnost zaměstnavatele poskytnout informaci o předpokládaném rozsahu denní, resp. týdenní pracovní doby však zároveň neznamená, že zaměstnavatel je povinen v tomto rozsahu zaměstnanci pracovní dobu i rozvrhnout a přidělovat práci. Jedná se pouze o povinnost poskytnout zaměstnanci informaci, aby si mohl zaměstnanec „dohodář“ předem udělat určitou základní představu, v jakém přibližném časovém rozsahu bude pro zaměstnavatele vykonávat práci.
Dále je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance (obdobně jako zaměstnance v pracovním poměru) o způsobu rozvržení pracovní doby (buď rovnoměrně, nebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny) a v případě zaměstnance pracujícího na dohodu o pracovní činnosti i o délce vyrovnávacího období dle § 76 odst. 3 ZP. Na základě této informace bude moci zaměstnanec průběžně kontrolovat, jaký rozsah pracovní doby již odpracoval a jaký rozsah pracovní doby mu může zaměstnavatel během daného vyrovnávacího období ještě určit tak, aby nedošlo k porušení zákonného maximálního limitu v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby dle § 76 odst. 2 ZP. Informační povinnost musí zaměstnavatel splnit ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce.
V § 77b ZP je pak upravena zvláštní informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kteří byli vysláni na území jiného státu. Takto vyslaného zaměstnance „dohodáře“ je zaměstnavatel povinen informovat o státu, v němž má být práce vykonávána, o předpokládané době vyslání, o měně,…
