Chyby vznikající při posuzování důležitých překážek v práci

V průběhu pracovněprávního vztahu se čas od času vyskytnou okolnosti, které zaměstnanci dočasně brání ve výkonu práce. Zákon proto stanoví, že zaměstnavatel je povinen po dobu trvání těchto „překážek v práci" omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci.

Většina těchto překážek v práci má vazbu na další právní předpisy, především na předpisy o nemocenském pojištění nebo na předpisy o ochraně veřejného zdraví.

V § 191 jsou taxativně uvedeny důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, kterými jsou:

• dočasná pracovní neschopnost (podle předpisů o nemocenském pojištění),
• karanténa (podle předpisů o ochraně veřejného zdraví),
• ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby podle § 39 ZNP,
• péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 ZNP nebo případů, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat,
• mateřská, otcovská nebo rodičovská dovolená (samostatně a podrobněji jsou upraveny v § 195–198 ZP).

Z hlediska mzdového účetnictví je nezbytné striktně rozlišovat mezi překážkou v práci na straně zaměstnance z důvodu jeho dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě karantény, a překážkou v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu (zákon o nemocenském pojištění) a překážkou v práci podle § 199 ZP, respektive podle přílohy k nařízení vlády 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci – vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení a doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. V prvém případě je zaměstnanci poskytováno pracovní…