Čeští zaměstnanci a home office

Částečně pracovat z domova umožňovaly loni tři pětiny podniků.

 Více umožňovaly práci z domova velké podniky, mezi malými podniky tuto možnost nabízela asi polovina. Mezi obory jsou velké rozdíly, nejčastěji nechávali své zaměstnance na home office firmy, které působí v informačních technologiích.  V době před epidemií umožňovalo zaměstnancům pracovat alespoň někdy z domova 54 procent podniků s deseti a více zaměstnanci.

Možnost home office se podle statistiků významně liší v závislosti na velikosti společností. Práci z domova loni v době nouzových stavů a vládních restrikcí umožňovalo 96 procent velkých podniků s více než 250 zaměstnanci, 84 procent středně velkých podniků a 53 procent malých firem s deseti až 49 zaměstnanci.

Dalším faktorem je odvětví. Nejčastěji mohli z domova pracovat zaměstnanci z IT. Dalšími byly audiovizuální sektor, tedy televizní a rozhlasové vysílání, vydavatelské činnosti a cestovní agentury a kanceláře a také telekomunikační činnosti. Do režimu home office byla převedena i část administrativních prací ve výrobě. Naopak nejméně častá je práce z domova ve stravování a pohostinství, v maloobchodě a v ubytování, tedy převážně u profesí, které vykonávat z domova ani nelze.

"Jedna věc je, kolik podniků práci z domova svým zaměstnancům umožňuje, věc druhá je, kolik zaměstnanců může skutečně práci z domova vykonávat," podotkli statistici. Podle ČSÚ pracovalo době pandemie z domova 12 procent zaměstnanců podniků s deseti a více zaměstnanci. Nejvíce zaměstnanců na home office, asi pětina, byla ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci. Nejčastěji využívali práci na dálku zaměstnanci telekomunikačních činností, dále zaměstnanci médií nebo zaměstnanci z…